Sankt Petěrburg Petrohrad

Řeka Něva byla součástí obchodní vodní cesty mezi Skandinávií a Černým mořem.
Sankt Petěrburg byl založen v deltě Něvy na počátku 18. století během divokého období ruských dějin. Ruský imperátor Petr Veliký se navzdory přirozeným překážkám a aby Rusku znovu otevřel "okno do Evropy", musel dobýt něvskou deltu, rozhodl močály vysušit a založit novou pevnost na ostrově Zajačyj nazvanou Sankt - Pitěr - burch na počest patrona cara - svatého Petra.
Roku 1713 se stalo formálně hlavním městem carského Ruska na místo "asijské" Moskvy a mělo rozhodující podíl na rozvoji ekonomických a kulturních kontaktů Ruska se západní Evropou. Tím pak zůstalo s výjimkou krátkého období až do roku 1918.


Několikrát v dějinách také město změnilo svůj název. V roce 1914 počátkem 1.světové války připadalo místním radním nepatřičné použití německého slova "burg" a přejmenovali St.Peterburg na Petrograd, po smrti Lenina v roce 1924 to byl Leningrad a teprve po všeobecném hlasování obyvatel v roce 1991 se vrátilo k původnímu jménu Sankt Peterburg.

V roce smrti Petra Velikého (1725) mělo petrovo město na Něvě populaci 40,000 lidí, což byla osmina tehdejší urbánní ruské populace a městem procházelo 90% zahraničního obchodu.

Zimní palác stavěl Ital Bartolomeo Rastrelli ve stylu ruského baroka v letech 1756 - 1762. Býval rezidencí carů počínaje Alžbětou I., dcerou Petra Velikého až do pádu dynastie Romanovců v roce 1917. Palác vystavěl v letech 1754 až 1762 architekt Bartolomeo Rastrelli a přestože v době vlády Kateřiny II. měl již přes 1000 pokojů a 100 schodišť, začala k němu přistavovat další objekty.

V polovině 19. století už stály téměř všechny význačné budovy a náměstí, které i dnes vévodí vzhledu centra Petěrburgu, jako Palácové náměstí před Zimním palácem, náměstí Umění s budovou Ruského muzea, náměstí Senátu s památníkem Petra I., Alexandrovská kolona, Isaakjevská katedrála či Kazaňská katedrála na Něvské prospektu a Admiralita na jeho začátku.

Vedle Moskvy je Petrohrad druhým federálním městem Ruska. Je tedy samostatným a samosprávným federálním subjektem, který nenáleží do okolní Leningradské oblasti, jejíž administrativa v Petrohradě sídlí. Město je také sídlem Severozápadního federálního okruhu.

Jednou z dominant, které dotváří panoráma St.Peterburgu je zlatá špice komplexu budov Admirality. Současná podoba budov Admirality pochází z počátku 19.století a je dílem architekta Zacharova. Ten postavil také 72 metrů vysokou věž. Její střešní kolonádu zdobí 28 soch, které mají symbolizovat velikost a sílu Ruska jako námořní mocnosti.


Díky síti kanálů bývá St.Peterburg nazýván "Benátky severu". Za nejromantičtější z nich bývá považován kanál Moika, známý také z bondovky Zlaté oko. Za Ermitáží jej s Něvou spojuje Zimní kanál.


Nejznámější ulicí St.Peterburgu je Něvský prospekt. Tato třída je dlouhá 4,5 kilometru, začíná u budovy Admirality a končí u Kláštera Alexandra Něvského. Nachází se na ní spousta obchodů a kaváren, ale také několik kostelů a paláců. Něvský prospekt je vždy v červnu a červenci večer zcela zaplněn lidmi díky tzv. bílým nocím.


Další zajímavostí Petrohradu jsou jeho mosty, které se každou noc v 01:40 otevírají, aby mohly lodě proplout z Finského zálivu Něvou do Ladožského jezera a dále po velkých ruských řekách až do Moskvy. Otevírá se celkem 13 mostů a to v přesném pořadí. Mosty se pak zavírají až ve 4 hodiny ráno a do té doby jste uvěznění na ostrově.

V Sankt Petěrburgu sídlí také Státní mužský balet ze Sankt Petěsburgu Valerije Michajlovského. Jejich představení houfně navštěvují jak oddaní ctitelé baletního umění, tak i lidé, kteří jsou prostě zvědavi na tuto podívanou. Představení okouzluje zvláště v těch chvílích, kdy umělci tančí v tradiční choreografii, avšak způsobem, který zdůrazňuje jejich dokonalou klasickou technickou přípravu.


Doprava v St. Peterburgu vypadá na první pohled strašlivě a hrozně složitě, ale není to tak hrozné. V každé stanici metra máte plánek a všude je nápis s názvem stanice. Pro dopravu po městě je nejlepé využít metro, tramvaj a trolejbus.
Dá se také ještě využít taxi s názvem „maršutka“, které vypadá jako malá dodávka a vejde se do něj asi 12 lidí. Vyplatí se zakoupit si noční prohlídku města za bílých nocí, která je autobusem a zastávky má u historicky významných památek.